Zubní kaz je relativně běžným problémem našich čtyřnohých společníků, byť ne tak častým, jako u nás, lidí. Kazy se ošetřují podobně jako v lidské stomatologii, i když ta veterinární není zdaleka na tak pokročilé úrovni.
Zubní kaz u psů je chorobou tvrdých zubních tkání. Pro vznik zubního kazu jsou potřebné dva předpoklady. Vnitřní – podmiňující, ke které řadíme špatný vývoj zubu, nedostatečný vývoj skloviny, poruchy metabolismu, poruchy činnosti žláz s vnitřní sekrecí a další onemocnění. Z vnějších – vybavujících předpokladů jsou to přítomnost mikroorganismů v dutině ústní, přítomnost zbytků krmiva, abrase (otěr) skloviny apod. Teorií o vzniku zubního kazu je několik. Příčin jeho vzniku je pravděpodobně více.
Nejčastější místa výskytu zubního kazu u psů podle našich zkušeností leží vprostřed třecí plochy premolárů a stoliček, kde dochází k hromadění zbytků potravy. Dalšími místy jsou okraje dásní a kořenové plochy pod dásní především při současném výskytu parodontózy.
Pro vznik zubního kazu se jako vyvolávající impuls uvádí přítomnost zubního plaku – povlaku na povrchu zubu, který obsahuje bakterie, zbytky krmiva, mucin, epiteliální buňky z dutiny ústní atd. Organické kyseliny, jež vznikající v zde probíhajících rozkladných procesech v tomto místě, rozpouštějí a dekalcifikují spolu s enzymy sklovinu zubu.
Frekvence výskytu zubního kazu je uváděna dosti rozličně, od 2 (až 5%) do 20%. Naše zkušenosti potvrzují spíše spodní hranici tohoto intervalu.