Zvíře v nouzi

Co dělat se zraněnými zvířaty

Jak se postarat o poraněného živočicha?

Naše civilizační vymoženosti nám přinášejí čím dál více všemožných vymožeností, čím dál více luxusu a život zpříjemňujících věcí. Zkusme se na to ale podívat z druhé strany. Na čí úkor si těchto výhod užíváme? Stačí se podívat kolem sebe. Kolik přejetých zajíců a ježků najdeme každý rok na silnicích? Kolik ptáků zahubí třeba jen jedna nezakrytá nádrž se starým olejem? Kolik střelených dravců a volavek se dostane rok co rok do záchranných stanic? A kolik jich nikdo už nenajde?

Buď nevědomky, nebo i záměrně žijeme na cizí účet. Kdo by ho chtěl alespoň trochu splácet, může pro volně žijící zvířata mnoho udělat.

Jak poznáme, že volně žijící zvíře není v pořádku? Velmi jednoduše tím, že ztrácí schopnost své nejpřirozenější reakce, a tou je útěk před člověkem. Při odchytu zvířete však musíme dbát zvýšené opatrnosti, neboť zvířata sice nemohou utéci, ale další obranné reakce (jako např. kousání a škrábání) mohou ovládat velmi dobře. Laikům nedoporučujeme zkoumat, jaká zranění odchycený živočich má. To bychom měli nechat na odbornících. Pomoc by se měla omezit pouze na dopravu k veterináři či do záchranné stanice. Drobné savce je vhodné umístit do nepříliš velké pevné přenosky ze dřeva, někdy postačí i papírová krabice. Ptáky je pak nejvhodnější umístit do textilních pytlíků.

Kontakty na záchranné stanice:

 Jak se postarat o ježka

V naší přírodě se vyskytují dva druhy ježků. Ježek západní (Erinaceus europaeus) a ježek východní (Erinaceus concolor). Tohoto bodlinatého živočicha zná každý již od školních let. Každý se snad s ním setkal i osobně a každý určitě viděl nejednou přejetého ježka na silnici. Je logické, že se, jako příslušníci civilizace decimující stavy tohoto sympaťáka v pichlavém šatu, snažíme tyto ztráty ježkům vynahradit. Kromě silnic dochází k dalším ztrátám v období podzimu, kdy si ježci hledají místo k zimování. Mnoho z nich nestihne nabrat dostatečné zásoby, aby byli schopni zimu přečkat.

Co pro ježky můžeme udělat?

Období péče o tyto ježky začíná počátkem října a trvá až do listopadu. Kritériem pro příjem ježka do péče je jejich váha. Je ověřeno, že ježci nejsou schopni přezimovat, pokud do poloviny října nedosáhnou váhy 200g, do konce října 350g. V tomto období již nestihnou ježci dosáhnout váhy 650 – 700 g nutných k přežití zimy.

Dříve se nalezení ježci soustřeďovali do “ježčích” útulků. Přes veškerou péči, jež se jim v těchto zařízeních dostala, nesplňovala tato zařízení některá kritéria vyplývající z ježčí přirozenosti. Ježek je samotářské zvíře. Je proto nutné chovat jednotlivé exempláře samostatně, což zvyšuje prostorové nároky na zařízení. Vysoká koncentrace jedinců na omezeném prostoru pak zvyšuje možnost výskytu infekčních a parazitárních chorob. Proto v současné době je trendem odlehčit těmto útulkům a zapojit širokou veřejnost do péče o ježky.

Ubytování ježků nevyžaduje příliš složité chovatelské zařízení. Sestává z ohrazeného metru čtverečního plochy s bedničkou vystlanou senem jako doupětem. Teplota prostředí by měla být od 15 do 19 st. C. Ke krmení se dnes běžně používají kočičí granule. Náklady spojené s touto péčí jsou kromě dobrého pocitu jistě i jakousi formou anonymního sponzoringu naší přírody.

Na našem pracovišti všem těmto sponzorům rádi poskytneme zdarma radu a ošetření každého takového chovance a aplikaci vitamínů a antiparazitik.

Jak se postarat o zraněnou labuť

Labuť velká (Cygnus olor) patří mezi naše největší létající ptáky. Jeho vzhled je opravdu důstojný, obzvlášť samec bránící svoje teritorium budí respekt. Zdálo by se, že tomuto bílému pořízkovi nehrozí mnoho nebezpečí. Opak je však pravdou. V posledních letech dochází nejen k ohrožování hnízdišť, ale i k přímému ničení hnízd a pronásledování dospělých ptáků. Kromě toho na labutě čekají další civilizační nástrahy. Nejčastější z nich můžeme zmínit.

Labuť velká

Vyčerpání

Stav organizmu, u něhož došlo ke spotřebování všech rezervních zásob a bez jejich doplnění dojde k šoku a následnému úhynu. Nejčastěji se tyto případy vyskytují s příchodem zimy při náhlém prudkém ochlazení a zamrznutí vodních ploch.

Náraz do drátů elektrického vedení

Obzvlášť v období, kdy se mladí ptáci učí létat, setkáme se s tímto druhem úrazů. Jsou ale místa, kde k podobným střetům dochází po celý rok, neboť elektrické vedení je umístěno v letové dráze labutí, např. nad vodní plochou, kde se labutě shromažďují. Tento druh úrazu je velmi závažný, neboť je často doprovázen i popálením elektrickým proudem.

Autoúrazy

Zní to trochu neuvěřitelně, ale tento úraz vůbec není výjimkou. Dochází k němu především ve městech, kde labutě vystupují z vodních ploch na přilehlé komunikace. Méně často labutě přistanou na lesklý povrch vozovky v domnění, že se jedná o vodní hladinu.

Spolknutí rybářského háčku

Spolu s vyčerpáním zřejmě nejčastější zdravotní problém volně žijících labutí. Závažnost závisí na místě, kde se háček zabodl do tkáně. V dutině ústní je možné za pomoci kleští přeštípnout cizí těleso a vyjmout jej. V jícnu, voleti a žaludku je nutné pacienta podrobit operaci.

Pořezání či zaškrcení vlascem

Na některých vodních plochách jsou tato “tenata” permanentně nastražena jako pozůstatek po starých přetrhaných rybářských vlascích. Pokud se labuť některou částí těla zamotá do smyčky, může dojít k zaškrcení této části, její poranění a nekróze. Nejčastěji jsou postiženy běháky, křídla, ale také celé tělo.

Poranění člověkem a psem

Pohnutky tohoto chování u lidí nám zůstanou asi provždycky nepochopitelné. V mnoha případech se jedná o nezodpovědné sportovní rybáře, kterým vadí přítomnost polokrotkých labutí u svých prutů. Častou příčinou jsou také děti, jež ohrožují labutě na hnízdištích i na zimovištích. Nezřídka dochází k poranění i ostrými předměty v krmivu. Poranění psem nejsou tak častá, neboť dospělý pták, obzvlášť samec, si dokáže poradit i se značně velkým psem. Týká se to hlavně mláďat.

Omrzliny

Tato zdravotní porucha není zas tak častou komplikací. Přesto ale může dojít při vysílení k přimrznutí labutě chodidly běháků k ledu a ke vzniku omrzlin. Přimrznutí labutí k ledu ale není příliš běžná věc. Zdravý a normálně reagující pták si dokáže vždy včas najít otevřenou volnou vodní hladinu.

Zasažení ropnými produkty a chemikáliemi

Především v blízkosti průmyslových provozů, doků a přístavišť nebo ekologických haváriích se mohou labutě znečistit látkami způsobující odmaštění peří nebo naopak přemaštění (ropné produkty). Oboje způsobuje promáčení peří, labutě se zdržují na břehu, snaží se zobákem zbavit se nečistot, mohou se dostavit průjmy a dochází k oslabování organismu v důsledku zamezení přístupu k potravě.

Otravy (botulismus)

Botulismus je otrava jedem, jenž vzniká za příhodných podmínek v bahně mělkých rybníků. Je vytvářen druhem bakterií a patří mezi nejprudší jedy vůbec. Postiženy nebývají jen labutě, ale hromadně všichni ptáci na hladině.

Správné zásady v případě nálezu poraněné labutě

  • I vážně zraněná labuť je na vodě velmi hbitá, odchyt by měl ale být co nejšetrnější.
  • Nepouštějte zraněnou labuť zpět do vody s tím, že se jí rány samy zahojí. Obvykle jsou naopak dále infikovány a navíc je nutné důkladné vyšetření, neboť bez něj se mohou další zdravotní poruchy přehlédnout, proto neváhejte vyhledat pomoc veterinárního lékaře nebo pracovníky ze stanice pro hendikepované živočichy.
  • Než labuť dopravíme k odborníkovi, umístíme ji na klidném místě, kde ji nebudou rušit ani jiná zvířata ani lidé. Není vhodné se s labutí mazlit nebo jí hladit, ani na ni mluvit. Tím je možné uklidnit domácí zvíře, labuť pouze ještě více znervózňujeme.
  • Po ošetření a vypuštění na vodní hladině labuť ještě několik dní sledujeme, zda je vše v pořádku. Letu neschopného jedince předejte odborníkovi.

Jak se postarat o nalezená ptačí mláďata

V období od května do července jsou častými návštěvníky na klinice lidé, v mnoha případech děti, přinášející nám mláďata nejrůznějších druhů volně žijících ptáků. Hned na začátku tohoto povídání je nutno předeslat, že z 90% zcela zbytečně. Hned si povíme proč.

Toto mládě skřivana polního pravděpodobně mělo zůstat ve volné přírodě. Stačilo ho pouze pečlivěji ukrýt v trávě, kde by si ho rodiče našli. Umělé dokrmování jeho šanci na přežití významně snižuje.

Toto mládě skřivana polního pravděpodobně mělo zůstat ve volné přírodě. Stačilo ho pouze pečlivěji ukrýt v trávě, kde by si ho rodiče našli. Umělé dokrmování jeho šanci na přežití významně snižuje.

Toto období je časem vyvádění ptačích mláďat. Mnoho z nich při svých neohrabaných leteckých pokusech dopadne tam, kam by nemělo. Ta, která přečkají takové přistání bez úhony stačí ze silnice, z chodníku, z místa, kde jim hrozí nebezpečí, umístit na místo bezpečnější, např. do hustého keře či nízkého stromu. Staří ptáci si je tam později najdou a budou pokračovat v jejich krmení a dále o ně pečovat. Naši pomoc potřebují pouze v případě evidentního úrazu, jako jsou otevřené rány, zlomeniny běháku, křídel apod. Ptačí mládě je pak vhodné umístit v suchém textilním, nejlépe plátěném pytlíku přiměřené velikosti, ani malém, ani příliš velkém, a dopravit ho k veterinárnímu ošetření.

Káně bělochvosté (Buteo rufinus)

Tento druh káně je na našem území pozorován pouze velmi zřídka. Na rozdíl od káně lesní (Buteo buteo) u nás nehnízdí. Domovem je ve stepních oblastech jihovýchodní Evropy. Nejbližší hnízdiště se nachází v Maďarsku. Je celkově větší než káně lesní, ve zbarvení těla převládá smetanové zbarvení, obzvlášť na hlavě a ocase, na němž není žádný tmavý proužek. Spolehlivým určovacím znakem je pak utváření nozder vzhledem k zobáku. Podélný tvar nozder je rovnoběžný s okrajem zobáku.

Káně bělochvosté

Káně bělochvosté

Tento exemplář byl v polovině března nalezen poblíž Českého Brodu u silnice. Zřejmě byl sražen autem. Jeho zranění však nebyla vážná nebo invalidizující. Po několika týdnech rekonvalescence v záchranné stanici v Pátku u Poděbrad a po označení kroužkem byl vypuštěn u Holského rybníka u Rožďalovic zpět do volné přírody.

Stanice pro handikepované živočichy

Čáp bílý žijící ve stanici pro hendikepované živočichy v Pátku u Poděbrad má po úrazu o elektrické vedení na pravé noze kovovou protézu, která mu sice zpříjemňuje život na stanici, ale do volné přírody ho s ní pustit nelze. Tito čápi, najdou-li se k nim vhodní partneři, často v zajetí hnízdí a vyvádějí mláďata, jež se do volné přírody mohou bez problémů vrátit.

Labuť velká je natolik velký a silný pták, že ve volné přírodě se nemusí ničeho obávat. Má jen jednoho opravdu vážného nepřítele – dráty vysokého napětí. Ani jedna z těchto labutí již nevzlétne, neboť jí křídlo buď úplně chybí, nebo není schopno plnit svoji původní funkci.

Veverka obecná je častým klientem záchranných stanic hlavně v jarních měsících, kdy s mnohým poraženým stromem ve městě padne i veverčí hnízdo s mláďaty. Proto by se měly tyto zásahy provádět před koncem zimy. Veverky se v zajetí také dobře množí a mláďata je v některých případech možné vypustit do volné přírody.

No Comments Yet

Napsat komentář

Na naší Jičínské klinice lze platit platebními kartami

Kontakty na záchranné stanice

Kontakty

Klinika Jičín

Barákova 584, Jičín 506 01
Po-Pá: 8:00 - 20:00
So-Ne: 9:00 - 13:00
+420 493 534 259
+420 602 466 536
  klinika@jicinvet.cz

Klinika Nová Paka

Dukelské nám. 35, Nová Paka 509 01
Po-Pá: 8:00 - 18:00
+420 725 946 511
  klinika@jicinvet.cz