Rekordní doba pobytu v zapnuté pračce !

Příběh fretky Sisinky, 1 rok.

Každý asi ví, jak temperamentním, všetečným a zvídavým tvorem fretka je. Ani se nestačíte otočit a je úplně jinde, než kde jste ji ještě před vteřinou zahlédli. Sisince se její typické vlastnosti staly málem osudnými. Jednoho dne, když majitelka po hodině a půl praní otevřela pračku s čerstvě vypraným prádlem, by se v ní krve nedořezal. Spolu se stohem prádla vyndala i bezvládné tělíčko Sisinky. Těžce lapala po dechu, kožíšek promočený a celý prosáklý pracím práškem s aviváží. 

V tomto stavu byla Sisinka dopravena na naší kliniku. Už samotný fakt, že přežila 1,5 hodiny v zapnuté pračce, byl malý zázrak. Prvním úkolem bylo zvládnout silné podchlazení. Sisinka dostala žilní katetr a temperovanou infuzi a byla umístěna v termoboxu. Vzhledem k vysokému riziku aspiračního zápalu plic byla současně zahájena léčba vysokými dávkami antibiotik. Bylo třeba ošetřit oční rohovky po účinku agresivních saponátů, vyčistit a vysušit uši plné vody. Zpočátku 2x denně, později 1x denně docházela Sisinka se svými nešťastnými páníčky na kliniku. Ukázalo se, že má opravdu tuhý kořínek. Páníčci mohli být den ode dne veselejší a usměvavější. Po čtyřech dnech intenzivní terapie začala Sisinka sama pít i jíst, přestávala pomalu vonět po aviváži a začala být opět cítit jako správná fretčí slečinka.

Myslím, že se jednoznačně jedná o rekord, který by mohl být zapsán v Guinessově knize rekordů. Hodinu a půl v zapnuté pračce ještě žádná jiná fretka neabsolvovala. Ale nedoporučujeme pokoušet se o překonání rekordu! Ještě štěstí, že se pralo jen na čtyřicet!!

Sisinka poté, co měla nejhorší za sebou.

Ještě že ledviny jsou dvě

Příběh kavalíra MONTYHO, 7 let.

Monty je tak trochu smolař. Už od 1.roku svého života byla u něho zjištěna vrozená srdeční vada (tzv. dysplazie mitrální chlopně) a dlouhodobě byl nucen užívat léky, které pomáhají jeho srdci tento handicap zvládat, což se dařilo docela dobře, mnoho let neměl žádné potíže.

Nedlouho po jeho 6. narozeninách ale začal mít problémy s močovými cestami. Vracející se záněty močového měchýře byly důvodem k důkladnému vyšetření celého vylučovacího aparátu. Opakovaně byla vyšetřována moč i krev, byly zhotoveny rtg snímky dutiny břišní a vyšetření ultrazvukem. Zjištěné skutečnosti nebyly příliš povzbudivé. Montyho trápily nejenom močové kameny, ale také polypovitý útvar na stěně močového měchýře, zvětšená a cystózní prostata, ale především degenerovaná levá ledvina vyplněná tekutinou, o jejímž původu jsme nevěděli nic. Majitelovi Montyho byla navržena operace jako východisko řešení dlouhodobých opakujících se problémů. A to dokonce hned několik operací po sobě. Neboť tolik problémů nebylo možno při jednom zákroku zvládnout. Riziko bylo velké vzhledem k nedobré kondici pacienta a především vzhledem k vrozené srdeční vadě pacienta. Montymu se ale poněkud ulevilo po dlouhodobé antibiotické léčbě, proto se majitel zdráhal k operaci svolit. Řešení nakonec přišlo samo. O tři měsíce později nastalo prudké zhoršení zdravotního stavu Montyho. Vyšetření rentgenem i ultrazvukem ukázalo několikanásobné zvětšení nemocné levé ledviny.

Rentgenogram zvětšené ledviny.

Zvětšená ledvina na sonogramu.

Operace byla neodkladný a jediným řešením celé situace. Na dlouhé rozhodování čas nebyl, přestože riziko bylo veliké. Byla vyjmuta celá změněná a zvětšená ledvina a provedena kastrace, jako opatření ke zlepšení stavu prostaty.

Postižená ledvina po vyjmutí z dutiny břišní.

Následovala několikadenní infuzní pooperační péče. Vzorky tkáně z operované ledviny byly zaslány na histologické vyšetření, jež odhalilo karcinom pánvičky ledvinné. Vzhledem k tomu, že útvar byl odstraněn kompletně celý, by ale prognóza celého případu mohla být velmi dobrá.

Degenerace ledviny, ztráta struktury a zesílení stěny ledviny v důsledku nádoru.

V současné době čeká Montyho ještě nějaký čas na zotavenou, aby mohl trochu přibrat na váze, a co nejdříve mohl podstoupit druhou operaci močových kamenů a polypu na stěně močového měchýře.

Kamenožrout zlatý

Příběh zlatého retrievera NELY, 2 roky.

Před mnoha lety koloval po vlastech českých takový dětský vtip. Co to je? Je to zelené a žere to kameny? Přece kamenožrout zelený. Nikdy by mě nenapadlo, že po letech si na tento vtip vzpomenu za zcela zvláštních okolností.

 RTG snímek žaludku s kamením.

Ze psích žaludků a střev jsme už vyndávali ledacos, z ostatních živočišných druhů by je trumfnul snad jenom žralok. Když k nám do ordinace přišel se svou majitelkou roční retriever, fena, Nely, s tím, že "je asi ucpaná", netušili jsme, jak je ucpaná. Už na první pohled mělo silně zvětšené břicho. Na pohmat chrastilo jako dětské chrastítko. Rentgenologické vyšetření odhalilo příčinu. V žaludku, tenkém i tlustém střevě nebyl kámen, ale rovnou celý kamenolom. Asi 50 kamenů od průměru 5 mm do 7 cm. Celý "náklad" v Nelině žaludku vážil 3 kg. Myslím, že by i Guinessova kniha mohla závidět.

"Kamenolom" po vyjmutí ze žaludku.

Postup byl rychlý a jednoznačný. Okamžitá operace a "vyložení nákladu". Po deseti dnech se operační rána zahojila a jeho trávicí trakt obsahoval již jen takový obsah, který do něj patří.

Po takovémto případu vždy vyvstane otázka, proč to Nely vlastně udělala? Ale na všechny otázky asi není odpověď. Jen Nely má teď novou přezdívku : Kamenožrout zlatý. Je to totiž jinak velmi krásný zlatý retriever.

Zázraky se dějí

Bígl MAX, 1 rok.

Co to obnáší mít neposedného psa, si dokáže do důsledků představit jen jeho majitel. Co to je mít beagla, to si nedokáže představit ani majitel neposedného psa. To se musí jedině zažít.

Maxe nám jeho páníček přivezl schouleného ve staré dece. Vůbec to nebyl ten sebevědomě se tvářící beagle, jak ho povětšinou známe. Ležel na boku, netečný a smutný, včera ho porazilo auto a od té doby jen leží a bez nálady. Max prošel vstupní prohlídkou a poté byl na krátkou dobu uspán a zrentgenován. Na jednom ze snímků se objevil dosti otřesný nález. Jeden z hrudních obratlů byl šikmo zlomený, takže byl zcela evidentně přerušen míšní kanál ve více jak 100% jeho šířky. Bylo zřejmé, že mícha musí být přerušena, což pro Maxe znamenalo jediné. Ochrnutí obou jeho pánevních končetin.

Takto Max popošel a stál několik dní po úrazu

 RTG snímek Maxovy páteře.

Majitelé Maxe jakoby očekávali podobný ortel, přesto se ale rozhodli, že si dnes ještě svého pejska odvezou domů a přijedou zítra, abychom mu poskytli službu poslední. Provždycky smutná věc, mladý pes, který má celý život před sebou, který je ale ochrnutý. Na to se nedá přivyknout, vždy to byl a bude i pro veterináře smutný příběh.

Na druhý den s Maxem dorazilo smutné procesí. Vše bylo dané. Všichni jsme byli srozuměni s tím, co bude následovat. Max bude uspán a v hluboké narkóze mu bude aplikována smrtící injekce.

A v tom se stal ten zázrak. Zřejmě jediný, kdo nebyl seznámen s následujícím scénářem, byl Max. Z ničeho nic se v bedýnce, na které byl přinesen, postavil a udělal dva kroky. No, abychom to neprotahovali, následující dny byla zahájena medikamentózní léčba. Max dostával injekce a léky. Po několika dnech byl již schopen bez pomoci chodit, dokonce se naučil zdvíhat nožičku při čůrání, jako každý správný pejsek.

Takže jestli nevěříte na zázraky, tak tedy jeden je. Pokud bychom chtěli tento případ vysvětlit racionálně, pak měl Max asi velké štěstí v tom, že fraktura obratle nebyla kolmá na osu páteře, ale poměrně dosti šikmá. Nedošlo proto k přerušení míchy, ale pouze k jejímu esovitému prohnutí, což nebrání její téměř normální funkci.

Zlomeniny nejsou legrace

 Whippet HUNTER, 3 roky.

Tarsální kloub je laikovi znám spíše pod názvem "kotník". Je to kloub velice složitý, poskládaný z mnoha drobných kůstek navzájem dosti složitě pospojovaných drobnými kloubními plochami, vazy a šlachami. Při traumatu tohoto složitého kloubu nebývá chirurgické ošetření pro jeho anatomickou složitost jednoduché.

Pes Hunter byl se svým majitelem na pravidelné procházce. Zmizel majiteli z dohledu a vrátil se po několika minutách kulhající na pravou pánevní končetinu. Při návštěvě ordinace byla končetina pod patou silně nateklá, bolestivá a zřetelně vyosená. Po medikamentózním zklidnění pacienta bylo provedeno RTG vyšetření a zjištěno silné trauma ve zmíněné krajině. Byla diagnostikována fraktura 2. a 3. metatarzální kosti, fraktura centrální a 1. tarzální kosti a luxace calcaneu a 4. tarzální kosti.

Na levém RTG snímku je silně traumatizovaná pánevní končetina před operací, na pravém snímku po osteosyntéze pomocí destičky, šroubů a drátu.

Vzhledem k tak rozsáhlému zranění byla jako možná terapeutická chirurgická metoda zvažována i tzv. artrodéze, což je znehybnění kloubu a jeho trvalé vyřazení z činnosti. Znamenalo by to doživotní invalidizaci pacienta, zabránilo by se ale bolestivosti a případným komplikacím po jiné neúspěšné chirurgické metodě. Nakonec bylo ale rozhodnuto o podstoupení jistého rizika a zvolena dosti složitá osteosyntéza poškozených kostí. Pomocí ploché destičky, pěti kortikálních šroubů a jednoho Kirschnerova drátu byla zajištěna dostatečná stabilizace poškozené oblasti a je velká naděje, že po dvou měsících Hunter bude moci svoji packu zase používat, jako dřív.