Léčba interních onemocnění

Diabetes mellitus (Cukrovka)

Je to onemocnění způsobené nedostatkem inzulinu, jehož důsledkem je zvýšená hladina cukru v krvi. U psů a koček patří mezi nejčastější endokrinologické poruchy a je téměř vždy způsobený poruchou funkce tzv. Langerhansových ostrůvků v orgánu zvaném slinivka břišní. Zvýšené riziko onemocnění cukrovkou je při dlouhodobé léčbě kortikoidy nebo potlačování říjového cyklu fen gestageny. Většina diabetiků jsou skutečně feny. U koček je pak velmi významným rizikovým faktorem obezita.

U psů dochází k onemocnění obvykle ve středním a vyšším věku. Nástup příznaků je většinou pozvolný a jedná se o zvýšený příjem tekutin, zvýšeným močením a hubnutím. Pacient je unavený, vyhledává chladnější místa. V pokročilejším stadiu nemoci mohou být přítomné další příznaky, např. kožní onemocnění, zákal čočky apod. U koček se jedná téměř vždy o pacienty ve vyšším věku, častěji kocoury a samčí kastráty. Nástup příznaků je rychlý, ze dne na den, a projevuje se především zvýšenou žíznivostí a močením.

Pokud majitel věnuje dostatečnou pozornost svému svěřenci a nepřehlíží, především u psů, nevýrazné nastupující příznaky, není obvykle diagnostika tohoto onemocnění složitá. Vysoká hladina cukru v krvi a současná přítomnost cukru v moči je většinou jednoznačně pozitivní  nález.

Léčba pacientů musí být vedena v úzké spolupráci s veterinárním lékařem. Spočívá, podobně jako u lidí, v pravidelné aplikaci inzulínu injekční cestou. Odezvu na léčbu je nutné bedlivě sledovat. Nezřídka dochází k tzv. rezistenci vůči inzulinu a pak je nutné zvolit nejvhodnější typ inzulínu pro daného pacienta. Naopak při předávkování inzulínu by hrozil hypoglykemický šok.

Velmi důležitá je též dieta, která omezuje hladinu cukru v krvi. V současné době je k dispozici několik komerčních diet, jež jsou pro tento účel nejvhodnější.

Onemocnění pankreatu

Exokrinní pankreatická insuficience (EPI)

Onemocnění pankreatu neboli slinivky břišní je ve všech případech velmi závažné onemocnění. V případě EPI se jedná o postižení tzv. exokrinní pankreatických buněk, které produkují trávicí enzymy potřebné ke trávení živin přicházející do tenkého střeva ze žaludku. Při poruše produkce těchto enzymů dochází k nedostatečnému trávení potravy ve střevech a následně k nedostatečnému vstřebávání živin do těla.

Klinicky se toto onemocnění projevuje především třemi příznaky: polyfagií, hubnutím a průjmy Polyfagie je enormní chuť k jídlu a konzumace většího množství potravy, než by bylo pro psa příslušné velikosti a plemene obvyklé. Může být doprovázena i konzumací různých předmětů či látek nebo trusu. Hubnutí je velmi nápadné a pacient je vskutku jen “kost a kůže” aniž by byl skleslý nebo smutný. Průjem je velmi řídký s nestrávenými zbytky potravy, je produkován v enormním množství a má světlou pastózní konzistenci. Špatný výživný stav je u mladých zvířat často doprovázen poruchami a retardací růstu. Objevují se i poruchy ostrstění a nadměrná ztráta srsti. V některých případech se může objevit i zvracení a nechutenství, které teprve přivede majitele do ordinace veterinárního lékaře. Běžným rutinním vyšetřením krve nejsou zjištěny odchylky od normálních hodnot, proto je v mnoha případech těžké onemocnění diagnostikovat. Běžné vyšetření je tedy nutné doplnit o další diagnostické metody, detailnější vyšetření krve, vyšetření trusu, vyšetření ultrazvukem a další.

Terapie tohoto onemocnění spočívá v substituci – dodávání chybějících enzymů do těla pacienta ve formě tablet, jež obsahují tyto chybějící enzymy. Tablety se podávají s každým podaným krmivem. V mnoha případech je nezbytné dlouhodobé podávání antibiotik k zabránění růstu patologické bakteriální mikroflóry ve střevech a aplikace vitamínů. Naprosto nezbytnou součástí léčby je dieta. Pacient smí přijímat pouze vysoce stravitelnou potravu. Tato léčba i dieta jsou doživotní.