Správné zásady v případě nálezu poraněného velkého vodního ptáka (např. labutě)

  • I vážně zraněný pták může být velmi hbitý, odchyt by měl ale být co nejšetrnější.
  • Nepouštějte zraněného ptáka zpět do vody s tím, že se mu rány samy zahojí. Obvykle jsou naopak dále infikovány a navíc je nutné důkladné vyšetření, neboť bez něj se mohou další zdravotní poruchy přehlédnout, proto neváhejte vyhledat pomoc veterinárního lékaře nebo pracovníky ze stanice pro hendikepované živočichy.
  • Než ptáka dopravíme k odborníkovi, umístíme ho na klidném místě, kde ho nebudou rušit jiná zvířata ani lidé. Není vhodné se s ptáky mazlit nebo je hladit, ani na ně mluvit. Tím je možné uklidnit domácí zvíře, divoké však pouze ještě více znervózňujeme.

Časté příčiny ohrožení labutí a dalších velkých ptáků

Vyčerpání

Stav organizmu, u něhož došlo ke spotřebování všech rezervních zásob a bez jejich doplnění dojde k šoku a následnému úhynu. Nejčastěji se tyto případy vyskytují s příchodem zimy při náhlém prudkém ochlazení a zamrznutí vodních ploch.

Náraz do drátů elektrického vedení

Obzvlášť v období, kdy se mladí ptáci učí létat, setkáme se s tímto druhem úrazů. Jsou ale místa, kde k podobným střetům dochází po celý rok, neboť elektrické vedení je umístěno v letové dráze labutí, např. nad vodní plochou, kde se labutě shromažďují. Tento druh úrazu je velmi závažný, neboť je často doprovázen i popálením elektrickým proudem.

Autoúrazy

Zní to trochu neuvěřitelně, ale tento úraz vůbec není výjimkou. Dochází k němu především ve městech, kde labutě vystupují z vodních ploch na přilehlé komunikace. Méně často labutě přistanou na lesklý povrch vozovky v domnění, že se jedná o vodní hladinu.

Spolknutí rybářského háčku

Spolu s vyčerpáním zřejmě nejčastější zdravotní problém volně žijících labutí. Závažnost závisí na místě, kde se háček zabodl do tkáně. V dutině ústní je možné za pomoci kleští přeštípnout cizí těleso a vyjmout jej. V jícnu, voleti a žaludku je nutné pacienta podrobit operaci.

Pořezání či zaškrcení vlascem

Na některých vodních plochách jsou tato “tenata” permanentně nastražena jako pozůstatek po starých přetrhaných rybářských vlascích. Pokud se labuť některou částí těla zamotá do smyčky, může dojít k zaškrcení této části, její poranění a nekróze. Nejčastěji jsou postiženy běháky, křídla, ale také celé tělo.

Poranění člověkem a psem

Pohnutky tohoto chování u lidí nám zůstanou asi provždycky nepochopitelné. V mnoha případech se jedná o nezodpovědné sportovní rybáře, kterým vadí přítomnost polokrotkých labutí u svých prutů. Častou příčinou jsou také děti, jež ohrožují labutě na hnízdištích i na zimovištích. Nezřídka dochází k poranění i ostrými předměty v krmivu. Poranění psem nejsou tak častá, neboť dospělý pták, obzvlášť samec, si dokáže poradit i se značně velkým psem. Týká se to hlavně mláďat.

Omrzliny

Tato zdravotní porucha není zas tak častou komplikací. Přesto ale může dojít při vysílení k přimrznutí labutě chodidly běháků k ledu a ke vzniku omrzlin. Přimrznutí labutí k ledu ale není příliš běžná věc. Zdravý a normálně reagující pták si dokáže vždy včas najít otevřenou volnou vodní hladinu.

Zasažení ropnými produkty a chemikáliemi

Především v blízkosti průmyslových provozů, doků a přístavišť nebo ekologických haváriích se mohou labutě znečistit látkami způsobující odmaštění peří nebo naopak přemaštění (ropné produkty). Oboje způsobuje promáčení peří, labutě se zdržují na břehu, snaží se zobákem zbavit se nečistot, mohou se dostavit průjmy a dochází k oslabování organismu v důsledku zamezení přístupu k potravě.

Otravy (botulismus)

Botulismus je otrava jedem, jenž vzniká za příhodných podmínek v bahně mělkých rybníků. Je vytvářen druhem bakterií a patří mezi nejprudší jedy vůbec. Postiženy nebývají jen labutě, ale hromadně všichni ptáci na hladině.

Čeština