Syrová strava pro psy a kočky

V poslední době se velmi rozmáhá krmení psů a koček syrovou stravou. Tato praxe však skýtá pro vaše miláčky mnoho závažných rizik a má jen velmi málo přínosů.

Pes i kočka byli domestikováni před několika tisíci lety. Vzhledem k metabolickým a trávicím adaptacím je pes v současnosti považován za všežravce, takže odvolávat se na podobnost např. se stravou divokých vlků je neopodstatněné. Kočka se naopak, i přes domestikační proces, nadále považuje za typického masožravce. Nicméně, krmení kostmi a syrovou stravou (v angl. odborné literatuře označované zkratkou BARF – bone and raw food) začíná být i v našich luzích a hájích mezi chovateli psů a koček stále více „cool“.

Stravu si připravují chovatelé doma, ale této módní vlny se ujali i někteří komerční výrobci krmiv. Jako argumenty, uváděné ve prospěch použití syrové stravy, udávají její uživatelé vyšší chutnost, lepší zdravotní stav zubů, lepší kvalita srsti, menší zápach z tlamy, menší zápach trusu a především pocit majitele, že svému zvířeti poskytuje to nejlepší. Kromě prvně jmenované lepší chutnosti jsou všechny další zmíněné „výhody“ krmení syrovou stravou naprosto nepodložené. Naopak nevýhody této stravy jsou zcela jednoznačně zdokumentovány a podloženy seriózními studiemi.

Mezi nejzávažnější rizika používání syrové stravy nejen pro její konzumenty je riziko bakteriálních a parazitárních infekcí. Z více než pěti set testovaných vzorků BARF bylo v 53% zjištěna kontaminace bakterií Escherichia coli, v 5,9% dokonce velmi nebezpečnou Salmonellou enteritica. Pamlsky z neadekvátně upraveného kuřecího masa měly dokonce u 43 lidí (!!) na svědomí onemocnění salmonelózou. Kočky krmené syrovou stravou onemocněly nejčastěji salmonelovou sepsí. Psi zase vykazovali zvýšený výskyt neosporózy a významně vyšší hladiny protilátek proti toxoplazmóze. Jedním z rizik krmení syrovou stravou je i botulismus, vyvolaný bakterií Clostridium botulinum, jež u psů způsobuje akutní paralýzy. Neméně závažným rizikem je nutriční nevyváženost syrové krmné dávky, jež je rizikem především pro mladé rostoucí zvířata.

Syrová strava způsobuje vývojové poruchy (např. některé osteopatie a myelopatie). Příčinou je nevyvážený poměr vápníku, fosforu a jejich nedostatečné množství v krmné dávce a zároveň vysoká dávka bílkovin. Ze stejného důvodu může docházet k hormonálním onemocněním příštítné žlázy. Kočky krmené pouze syrovými hovězími játry onemocněly hypervitaminózou A, což vedlo ke vzniku spondylózy obratlů a následně k ochrnutí některých míšních nervů a paralýze příslušných končetin. Nadbytečný přísun vitaminu A v průběhu březosti může vést k rozštěpům patra u koťat i štěňat. Naprosto nepřípustná je pak syrová strava u imunosupresivních pacientů nejen onkologických, ale např. i dermatologických, kteří jsou dlouhodobě léčeni kortikoidy. I sebelépe sestavené krmné dávky, ať už syrové, nebo vařené, naráží v praxi na několik společných problémů: nesprávná interpretace receptu majitelem, v dlouhodobém horizontu nedůslednost při přípravě krmiva a především nemožnost zajištění konzumace celé krmné dávky zvířetem, nejen jejích chutnějších částí.

Na závěr jeden nedávný příklad z naší praxe. Pacient, pes, kříženec velkého plemene, začal mít dermatologické potíže. Po kompletním dermatologickém vyšetření pacienta byla v jeho krvi zjištěna vysoká hladina hormonu štítné žlázy. Po pečlivém vyzpovídání majitele bylo zjištěno, že jej krmí výhradně syrovými hovězími krky. Syrová svalovina obsahovala i zbytky štítné žlázy a hormon se takto dostával ve zvýšeném množství do těla pacienta. Po úpravě krmné dávky se stav během několika týdnů rapidně zlepšil.

Nechováte-li tedy doma vlka nebo tygra, raději se od syrové stravy držte dál.

Výběr z článku
V.Šimerdová, I.Hájek, Rizika syrové stravy u psů a koček – literární přehled, Veterinářství 1/2016.