Psi mají pro rozeznávání tváří speciální mozkovou část, odhalili vědci

Psi v průběhu studie sledovali statické obrázky i videa na obrazovce a během toho byl jejich mozek skenován pomocí magnetické rezonance.

Psi v průběhu studie sledovali statické obrázky i videa na obrazovce a během toho byl jejich mozek skenován pomocí magnetické rezonance.

Nová vědecká studie odhalila, že psi mají pro účely rozeznávání tváří v mozku specializovanou oblast. Pes je tak po člověku a primátech prvním tvorem, u kterého byla takováto funkce objevena.

Studii publikoval časopis PeerJ a výzkum skutečně nabízí první důkazy, že v psím spánkovém laloku je část zodpovědná za rozpoznávání tváří.

“Naše závěry ukazují, že psi mají vrozenou schopnost zpracovávat ve svém mozku tváře. Takováto schopnost byla dosud zdokumentována pouze u lidí a některých dalších primátů,” říká Gregory Berns z Emory University, profesor a zaštiťující autor studie.

Berns vede svůj “Psí projekt” na ústavu psychologie v Emory a zkoumá evoluční otázky kolem nejlepšího přítele člověka. Jeho tým jako první na světě vycvičil psy, aby dobrovolně vlezli do skeneru magnetické rezonance (fMRI) a po dobu experimentu zůstali nehnutě ležet, bez nutnosti svazování či sedace.

V předchozím výzkumu výzkumníci “Psího projektu” identifikovali část jeho bazálních ganglií jako centrum odměňování. Rovněž zjistili, že tato část psího mozku reaguje silněji na pach známých lidí a i známých psů, oproti slabším reakcím na pachy těch, které nikdy nepotkali.

Tato znalost jim přišla vhod i v této studii, kde se vědci zaměřili na rozdíl v reakci psa na obraz tváře oproti reakci na obraz každodenních běžných předmětů. “Psi jsou velmi společenská zvířata,” řekl Berns, “dává tedy smysl, že budou reagovat na tváře. Chtěli jsme ale vědět, zda je tato schopnost vrozená nebo naučená.”

Psi se v průběhu experimentu dívali na statické obrázky i na videa na obrazovce před nimi, zatímco jim byl snímán sken mozku přes MRI. Výzva spočívala především v tom, aby každý pes vydržel nehnutě se dívat na daný obraz alespoň 30 vteřin po dobu snímání skenu. Psi totiž přirozeně nejsou zvyklí interagovat s 2D obrazy. Museli proto podstoupit speciální výcvik a i tak se to nakonec podařilo jen šesti z osmi vytrénovaných psů.

I přesto však byly výsledky zřejmé. Oblast ve spánkovém laloku reagovala výrazně více na videa s lidskou tváří než na videa ukazující běžné denní předměty. Ten samý region mozku vykazoval zvýšenou aktivitu, když se psi dívali na nehybné obrázky tváří lidí i psů. Reakce na nehybné obrazy každodenních předmětů byla opět výrazně menší.

“Pokud by psí schopnost rozeznávat tváře byla naučená v průběhu jeho života, například asociací lidské tváře s krmením, očekávali bychom, že bude vykazovat aktivitu segment mozku zodpovědný za odměňování, který jsme zkoumali v minulé studii. To se ovšem nestalo,” říká Berns.

Fakt, že psi mají schopnost rozpoznávat obličeje již zabudovanou v mozku naznačuje, že se jim evolučně vštípila kognitivním vývojem, tvrdí Berns, a může to pomoci vysvětlit, proč jsou psi tolik citliví na lidské sociální podněty.

Již dříve byla jinou studií schopnost rozeznávat obličeje zjištěna u ovcí, jenže tehdy se jednalo o pár jednotlivých neuronů. U psů byla objevena celá mozková oblast, kterou Bernsův tým pojmenoval “Psí oblast tváří” (The dog face area – DFA). Lidé mají takovéto mozkové oblasti zodpovědné za práci s tvářemi zatím identifikované tři.

Jedna z hypotéz tvrdí, že schopnost rozeznat tvář je důležitá pro jakéhokoli společenského tvora. “Psi žijí s člověkem déle než jakékoli jiné zvíře,” vysvětluje Daniel Dilks, hlavní autor této studie. “Jsou neuvěřitelně společenští a to nejen v rámci svojí smečky, ale i vůči ostatním zvířecím druhům, včetně člověka. Více porozumět psímu vnímání a rozpoznávání nám může mnohé o těchto dvou schopnostech napovědět obecně.”


Článek byl převzat a přeložen ze serveru Science Daily

Odkaz na literaturu:

  1. Daniel D. Dilks, Peter Cook, Samuel K. Weiller, Helen P. Berns, Mark Spivak, Gregory S. Berns. Awake fMRI reveals a specialized region in dog temporal cortex for face processing. PeerJ, 2015; 3: e1115 DOI:10.7717/peerj.1115